Přihlásit | Registrovat        

Shannon Leto

 
* 9.3 1970
, Bossier City – Louisiana

celé jméno: Shannon Christopher Leto
kapela: bicí, kytara
barva vlasů: hnědá
tetování: planeta Země na zádech, Triad za levým uchem, glyphy na pravém předloktí, abstraktní obrázek na levém rameni

Shannon se objevil po boku svého mladšího bratra i v několika filmech a seriálech.Také nafotil promo k prvnímu albu „Thirty Seconds to Mars“ Shannon cvičí na bicí 6-7 hodin denně.

Filmografie

2002 - Highway
2001 - Sol goode
1997 - Prefontaine

sh

 

 

 

 

 

 

 

 

Rozhovor z časopisu Rock&Pop červen 2011 (děkujeme Jejce za přepis)

Vaše první album produkoval legendární Bob Ezrin. Je opravdu až tam maniakálně perfekcionistický, jak se o něm říká?
Bob je neuvěřitelný. Opravdová osobnost. Byl to pro nás ideální producent. Má prsty v hudbě, která je pro nás nejdůležitější. Produkoval tolik skvělých alb! Kiss, Pink Floyd, Perer Gabriel… Navíc to bylo poprvé, co jsme opravdu nahrávali a on nás všechno naučil. Vážně nám toho hodně předal, jsme mu neskutečně vděční. Je velmi pečlivý a rád dotahuje věci do perfektního konce, ale nijak přehnaně. Je spíše velmi otevřený k ostatním a nešetří svým talentem. Je to opravdový umělec a bez debat génius.

V bookletu byly použity tvoje fotky. Je fotografování jen tvůj koníček, anebo jde o vážnější zájem?

Miluju focení. Obzvláště portréty tváří a lidi obecně. S bráchou pocházíme z velmi umělecky založené rodiny, kde umění bylo všude kolem a rodiče nás podporovali, abychom tvořili. Matka byla obzvlášť kreativní. Kreslení, hudba, čtení… Mám hrozně moc fotek. Občas je různě třídím a říkám si, že by nebylo od věci časem z toho udělat nějakou cool knihu. Už jsem byl párkrát publikovaný v časopisech. Focení je pro mě opravdu důležité. Je to na stejné kreativní úrovni jako hudba; prostředek vyjádření se a zachycení toho, co se děje kolem mě a jak to vidím.

Z čeho hudebně vycházíte?
Poslouchali jsme a pořád posloucháme naprosto všechno. Myslím všechno dobré: Led Zeppelin, Kiss, Joni Mitchell, Cata Stevense, Pink Floyd, Police… Když pak tvoříme vlastní hudbu, tohle všechno se vezme, k tomu nové vlivy, zamíchá se to s knihami, filmy, cestováním, lidmi, se kterými jsme se potkali a mluvili – a je z toho naše hudba a texty.

Vaše druhé album A Beautiful Lie jste nahrávali v LA, New Yorku, Jižní Africe a na Aljašce. To jste byli v rámci turné rozlítaní?
Šlo o to, že jsme našli skvělá místa, která nás inspirovala a cítili jsme se tam dobře. Nebylo to v plánu udělat desku na čtyřech místech. Líbilo se nám tamhle a líbilo se nám tady. Každé místo mělo jinou energii a nám tenkrát přišlo naprosto přirozené čerpat ze všech možných zdrojů.

Tvůj bratr je slavný televizní a filmový herec. Když jste začínali, nebylo frustrující, že jste byli bráni jako „kapela slavného herce“? Nebo ještě hůř: jako rozmar hollywoodské hvězdy?
Na začátku se tohle ozývalo, ne že ne. Ale o to víc jsme chtěli dokázat, že jsme kapela a že jsme dobří a zasloužíme si pozornost. Hudbu děláme s bráchou odjakživa, takže nejde o nějakou vypočítavost. Ten tlak nás nutil pořád hrát a hrát a jezdit na turné. Získávat si lidi a přesvědčit je. Věděli jsme, že s touhle kapelou máme něco speciálního. 30 Seconds To Mars jsou opravdová věc. Nakonec jsou všichni spokojení, všichni vyhrávají: Kdo nás nemá rád, jde od válu, a koho si získáme, zůstane s námi. A my dál hrajeme hudbu, které naprosto věříme. Jinak je to věc, se kterou mají problémy média, nikoliv naši fanoušci.

V roce 2008 jste měli problémy s Virgin Records, kteří vás žalovali o 30 milionů dolarů, protože jste včas nedodali třetí album. O co přesně tehdy šlo?
Bylo to celé takové velké nedorozumění. Ale tenkrát nám to k smíchu moc nepřišlo. Udála se tehdy spousta věcí. Nejprve přišel nový prezident do Virgin Records, pro spoustu lidí opravdu historický okamžik. A ten se začal zbavovat kapel, dělat škrty a celkovou přestavbu. Druhá věc byla, že ekonomika začala jít dolů a všichni začali být nervózní. No a do toho přišlo to, že chtějí teď hned album. S tím, že vycházeli z kontraktu, který nebyl směrodatný. Zkrátka jsme ho podepsali s jinými lidmi a za jiných podmínek – my totiž podepsali kontrakt s Immortal Record a Virgin tu smlouvu koupili. Nakonec se vše uklidnilo a dobře dopadlo, ale bylo to něco, z čeho jsme se poučili a později z toho čerpali na další desku.

Proto jste pojali This Is War jako koncepční album?
Svým způsobem ano. Udělalo nás to silnějšími. Dva roky jsme na tom makali a bylo to řádně hustý. Byli jsme nasraní a cítili jsme se, že jsme jen my a zbytek světa. Nic mezi tím. (smích) Koncepční to album je. Měli jsme spoustu nápadů a myšlenek, které jsme tam chtěli dostat. A pak jsme si řekli, že to do sebe pasuje. Vše je tu konzistentní a každá píseň nejlépe funguje v rámci celku. Motivy se navzájem proplétají a dohromady to dává smysl.

Hudebně je zde jasný posun. Používáte syntezátory, objevují se tam náznaky new wave, a přitom je výsledek přímější a skoro i optimističtější, o čemž svědčí třeba skladba Kings And Queens.
Určitě. Hodně jsme poslouchali hudbu kolem sebe a všechno se to dostalo na desku, aniž bychom to nějak lámali přes koleno. Optimismus tam je. Říkali jsme si, že to je něco, co nám v naší muzice předtím chybělo, přitom takoví jsme. S produkcí to šlo také lehce, protože jsme přesně věděli, co chceme. Myslím, že se to podařilo.

Klip Hurricane, který režíroval Jared Leto, byl pro své ztvárnění násilí, nahoty a sexuality zakázán na MTV. Nebyla trochu provokace ho tam posílat?
Ale ne. Spíš šlo o to ukázat, jaký dnešní svět a zvlášť ten mediální doopravdy je. Televize je narvaná násilím, podívejte se na zprávy! Nebo některé filmy a ty neskutečně brutální a sexuální videohry. Přitom tu zároveň je cenzura, která funguje neuvěřitelně pokrytecky. Ve smyslu „tohle se nehodí dětem pod třináct let“. To je celé hloupé. Klip můžou všichni vidět, pokud mají zájem. Žijeme v dobách internetu…

Existuje i verze Hurricane, kde jako host rapuje Kanye West. Jak k tomu došlo?
Jsme jeho velcí fanoušci. Vždycky jsme s ním chtěli spolupracovat. Když k tomu došlo, nemohli jsme tomu uvěřit. Je velmi kreativní, dynamický a soustředěný. Bylo to zajímavé a všichni jsme si to velmi užili. Pak se sice vyskytly právní problémy ohledně toho, jestli to můžeme vydat, ale nakonec je to venku.

Máte už nějaké plány ohledně další studiové desky?
Teď se soustředíme především na hraní a turné. To je naše priority. Rádi cestujeme a potkáváme nové lidi a kultury. Zatím není nic v plánu. Všechno bude, ale teď je na řadě turné.

Zamýšlel jsi někdy vydat sólovou desku nebo vytvořit nějaký boční projekt?
Na sólový album se zatím necítím. Ale mám takovou malou kapelu, s níž občas hraju a skládám pro ni. Jde to velmi pomalu, nikam nespěcháme, jen tak hrajeme. Zatím neplánujeme cokoliv vydat. Taky mě baví psát scénáře pro televizní filmy a později snad i pro nějaký film celovečerní.



Kontakty | Webmaster | © 2011 Czechelon.com